Novofundlandský pes pochází z ostrova Newfoundland u pobřeží Kanady. Je však potřeba říci, že přesný původ není ještě stále znám. Je několik teorií podle nichž se vyvinul z místních psů a velkého černého medvědího psa, kterého na ostrov dovezli Vikingové po roce 1100. Další teorie říká, že vývoj ovlivnili pyrenejští horští psi přivezení baskickými rybáři. Jiná hovoří o spojení indiánských psů se psy evropských rybářů. Řada novofundlandských psů má vrozenou zálibu ve vodě. Historie plemene je spjata s vodou. Jejich vznik souvisí s individuálními potřebami obyvatel pobřeží ostrovů Labradoru, St. John's a Nového Foundlandu. Tamní obyvatelé žili téměř výhradně z lovu ryb a naléhavě potřebovali pomocníky. Tento účel splňovali psi vhodní pro práci ve vodě. Během let vznikly dva rozdílné typy psů: menší pes svatého Jana (který byl pravděpodobně základem chovu labradorských retrívrů) a velký pes svatého Jana (z něhož se vyvinula plemena novofundlandský pes a landseer). Mezi rybáři a posádkami lodí byli mimořádně oblíbeni psi odpovídající svým typem novofundlandskému psovi. Údajně zachraňovali námořníky v nouzi před utopením a hlídali rybářské sítě. K úlohám těchto silných psů a výborných plavců patřilo aportování předmětů spadlých do vody, lovení lan a tažení malých člunů. Během chladných zimních měsíců pomáhali tito výkonní psi dopravovat dřevo z lesních oblastí do vesnic na pobřeží. První psi, kteří se dostali v 18. stolení z Nového Foundlandu do Anglie, byli převážně černobíle skvrnití a z fenotypického hlediska velmi nejednotní. Podle soudobých zpráv existovali jedinci s drsnou srstí, vlnitou a dlouhou srstí; někteří nesli ocas zatočený do kroužku, jiní měli ocas vzpřímený. Podle všeho šlo u těchto prvních importů o landseery a ne o novofundlandské psy. Teprve později byli importováni také menší černí psi, kteří patrně pocházeli z jihu Nového Foundlandu. U těch šlo pravděpodobně o předky černých a hnědých novofundlandských psů. Kombinace vášně pro vodu a radosti z aportování přinesla novofundlanďanovi nejlepší předpoklady k tomu, aby se vydal na dráhu vodního záchranáře. Zprávy a historky kolující po světě a vztahující se k těmto čtyřnohým záchranářům by vydaly na celé knihy: dokonce i korunované hlavy jako Napoleon Bonaparte vděčí údajně za svůj život čtyřnohému vodnímu záchranářovi. Napoleon Bonaparte byl údajně zachráněn legendárním Boatswainem, novofundlandským psem. Francouzská pobřežní stráž se specializovala na chov lehkých a obratných novofundlanďanů a schopnosti těchto psů, kteří vášnivě milují vodu, chválily i takové osobnosti jako George Washington, Robert Kennedy, královna Viktorie a král Edvard VII.