FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE 
SECRETARIAT GENERAL:13, Place Albert 1 - B 6530 THUIN (Belg.) 

Standard FCI č.: 50 / 24.07.1997 / D 
Novofundlandský pes
(Newfoundland)

Původ: Kanada
Použití: Tažný pes pro těžké náklady, vodní pes. 
Datum publikace originálního standardu: 29.10.1996 
Zařazení FCI: 2 skupina pinčové, knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
                      sekce 2.2 molossové, horští psi, bez pracovní zkoušky 

Stručný historický přehled:
Toto plemeno pochází z ostrova Newfoundland a vyvinulo se z místních psů a velkého černého medvědího psa, dovezeného Vikingy po roce 1100. S příchodem evropských rybářů dochází ke křížení s novými plemeny jimi dovezenými a tak k dotvoření a oživení plemene, nejdůležitější vlastnosti však zůstaly zachovány. Při kolonizaci ostrova od roku 1610 byly morfologie a vrozené chování novofundlandského psa již vcelku ustálené. Právě tyto znaky mu umožnily přežít při tahání těžkých nákladů v extrémních klimatických podmínkách a při službě záchranářského a vodního psa vzdorovat nebezpečím, číhajícím v moři. 

Celkový vzhled
Novofundlandský pes je masivní, se silným a dobře osvaleným tělem a s dobrou pohybovou koordinací.

Důležité proporce:
Délka trupu od ramenního kloubu k vrcholu sedací kosti je větší než kohoutková výška.¹⁾ Trup je kompaktní. Trup feny může být poněkud delší a méně masivní než tělo psa. Vzdálenost od kohoutku k dolnímu okraji hrudníku je jen o málo větší než vzdálenost od dolního okraje hrudníku k zemi.

Chování a temperament (povaha):
Výraz novofundlandského psa vyjadřuje shovívavost a mírnost. Je důstojný, veselý a podnikavý, je známý svou přívětivostí a důstojností. 

Hlava:
Masivní. Hlava feny je stejně formována jako hlava psa, ale je méně masivní. 

Mozkovna: 
Lebka: široká s lehce vyklenutým temenem a silně vyvinutou týlní kostí. 
Stop: zřetelně vyvinutý, ale nikdy hluboký. ²⁾ 

Obličejová část: 
Nos: velký, dobře pigmentovaný, s dobře vyvinutými nozdrami. 
Barva: u černých a černobílých psů černá, u hnědých psů hnědá. 
Čenich: výrazně čtvercový, hluboký a poměrné krátký, pokrytý krátkou jemnou srstí a bez vrásek. Koutky tlamy jsou zřetelné, ale ne nadměrně vyvinuté.
Pysky: ³⁾ měkké 
Skus: nůžkový nebo klešťový 
Oči: poměrně malé, přiměřeně hluboko uložené, daleko od sebe a neukazují červenou spojivku. ⁴⁾ 
Barva: tmavě hnědá u černých a černobílých psů, u hnědých psů povolen světlejší odstíny. 
Uši: poměrně malé,, trojúhelníkové se zaoblenou špičkou pevně posazené vzadu a po straně hlavy, dobře přiléhající. Při natažení dosahuje ucho dospělého psa k vnitřnímu koutku oka na straně. 

Krk:
silný, svalnatý, dobře usazený na ramenou, dostatečně dlouhý, aby umožnil důstojné držení hlavy. Na krku by neměl být nadměrný lalok. 

Trup: kostra celkově masivní. Při pohledu z boku je trup hluboký a masivní. 
Horní linie: rovná a pevná od kohoutku k zádi. 
Hřbet: široký. 
Bedra: silná a dobře osvalená. 
Záď: široká a spadající v úhlu přibližně 30o . 
Hrudník: široký, plný a hluboký s dobře klenutými žebry. 
Břicho a spodní linie: takřka rovná a nikdy vyklenutá vzhůru. 

Končetiny:
Hrudní končetiny: hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné i při chůzi a pomalém klusu psa. 
Plece: velmi dobře osvalené, lopatka uložena přiměřeně šikmo směrem dozadu. 
Lokty: dobře přilehlé k hrudníku. 
Zápěstí: lehce šikmo postavené 
Tlapy: velké a proporcionální vůči tělu, kulaté a pevné s pevnými a kompaktními sevřenými prsty. Prsty jsou spojeny kůží. 
Pánevní končetiny: protože síla potřebná k tahání těžkých nákladů, plavání a pro zdatný a prostorný je značně závislá na pánevní končetině, mají její vlastnosti u novofundlanďana nesmírný význam Pánev je silná, široká a dlouhá. 
Stehna: široká a svalnatá. 
Kolena: dobře úhlená, ale ne tolik, aby pes působil přikrčeným dojmem. 
Lýtka: silná a přiměřeně dlouhá 
Zadní nadprstí: poměrně krátké, hluboko nasazené, souběžné a široko postavené, nevytáčejí se dovnitř ani ven. 
Tlapy: pevné a kompaktní. Pokud se vyskytnou paspárky, odstraňují se. 

Ocas:
když novofundlanďan plave, ocas slouží jako kormidlo proto je silný a u kořene široký. V postoji visí volně dolů, nanejvýš s lehkým prohnutím na konci. Dosahuje k patám nebo lehce pod ně. V pohybu nebo při vzrušení, je ocas nesen vodorovně, na konci lehce ohnutý směrem vzhůru, nikdy stočený přes hřbet, ani zatažený mezi nohama. 

Pohyb:
novofundlanďan vykazuje prostorný pohyb hrudních končetin a silný posun, vycházející z pánevních končetin. Pohybuje se zdánlivě bez námahy a působí dojmem síly. Přirozené je lehké rolování hřbetu. Se stoupající rychlostí mají končetiny tendenci pohybovat se blíže k ose těla, přičemž hřbetní linie zůstává vodorovná. 

Osrstění:
Srst: novofundlanďan má patrovou srst, nepropouštějící vodu. Krycí srst je přiměřeně dlouhá a rovná, bez kudrn. Povoleno je lehké zvlnění. Podsada je hustá a měkká, hustější v zimě než v létě, ale na hrudníku a zádi se do určité míry vyskytuje vždy. Srst na hlavě, čenichu a uších je krátká a hustá. ⁵⁾ Hrudní i pánevní končetiny mají praporec. Ocas je zcela pokryt dlouhou hustou srstí, ale ta netvoří praporec Trimování ani stříhání se nedoporučuje. 
Barva: černá, bíločerná a hnědá. 
Černá - nejběžnější barvou novofundlanďana je černá. Barva má být co možná nejvíc jednotná, ale je povolen nádech vyblednutí od slunce. Bílé znaky na hrudi, prstech a nebo na špičce ocasu jsou přípustné. 
Černobílá - tato barevná varieta má pro plemeno historický význam. Přednost se dává černé hlavě pokud možno s bílou lysinou, táhnoucí se až na čenich, černému sedlu s pravidelným vybarvením, černou zádí a černou horní stranou ⁶⁾ ocasu. Ostatní části musejí být bílé, mohou být s minimálním tečkováním (ticking). 
Hnědá - hnědá barva se pohybuje od čokoládových odstínů po bronzovou. Bílé znaky na hrudi, prstech a konci ocasu jsou přípustné. 
Černobílí psi a psi hnědí se na výstavách posuzují ve stejné třídě jako psi černí 

Velikost a hmotnost: 
Průměrná výška v kohoutku je: 
dospělí psi 71 cm (28 palců) 
dospělé feny 66 cm (26 palců) 
Průměrná hmotnost činí: 
přibližně 60 kg pro psy 
54 kg pro feny 
Větší kohoutková výška je žádoucí, ale velikost nesmí být na úkor vyváženosti, celkového zdravotního stavu, mohutné konstrukce a správného chodu. 

Vady: Jakékoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné její závažnosti. 
· Celkový vzhled: dlouhé končetiny, nedostatek substance. 
· Celková struktura kostry: těžkopádnost, jemné kosti. 
· Charakter: agresivita, bojácnost. 
· Hlava: úzká. 
· Čenich: špičatý ("liščí"), nebo dlouhý. 
· Pysky: zdůrazněné. 
· Oči: kulaté, vypouklé, žluté oči, výrazně viditelná spojivka.⁷⁾ 
· Hřbet: kapří hřbet, měkký nebo sedlovitě pronesený hřbet. 
· Ocas: krátký, dlouhý, zalomený, se zatočenou špičkou. 
· Hrudní končetiny: prošláplé nadprstí, rozevřené prsty, tlapy vytočené dovnitř nebo ven, absence plovací blány mezi prsty. 
· Pánevní končetiny: strmé úhlení kolen, kravský postoj, sudovitý postoj, vbočené tlapky. 
· Pohyb: trhaný , šouravý, boční, příliš úzký chod, potácivý, vpředu křížení nohou, výrazné vtáčení nebo vytáčení tlap vpředu, vysoký chod, mimochod.
· Srst: řídká otevřená. Chybějící podsada. 

Vylučující vady: 
· Špatná povaha 
· Předkus, podkus, zkřížený zkus 
· Krátká nebo hladce přiléhající srst
· Znaky jiné barvy než bílé na černých a hnědých psech 
· Jiné zbarvení než černá, černobílá, hnědá 
Poznámka: pes musí mít dvě, očividně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku 
Tento standard je jediný platný a závazný pro novofundlandského psa v členských státech FCI. Překlad standardu je ověřen Komisí pro standardy ČMKU. 

Vůči anglickému originálu se v něm však vyskytuje několik drobných nepřesností, které mohou být zavádějící. 
 1) správný překlad je: Délka těla od kohoutku po kořen ocasu je rovna vzdálenosti od 
      kohoutku k zemi.
  2) správný překlad je: strmý
  3) správný překlad je: líce
  4) správný překlad i anatomicky správnější výraz je: třetí víčka nejsou viditelná
  5) správný překlad je: jemná
  6) správný překlad je: částí
  7) správný překlad je: viditelná třetí víčka